Metropolitní plán hlavního města Prahy

Aktuální územní plán pro hlavní město byl vytvořen v roce 1999 a jeho platnost vyprší v roce 2022. Proto se v současné době, již 6. rokem, zpracovává plán nový. Jmenuje se metropolitní plán hlavního města Prahy a platit začne 1. ledna 2023.

Na přípravě nového územního (metropolitního) plánu se podílí několik orgánů státní správy. Je to proces, který ovlivňují jak urbanisté a památkáři, tak i architekti, politici nebo široká veřejnost. Ta mohla návrh do 26. června připomínkovat. Hlavním zpracovatelem metropolitního plánu je Ing. arch. Roman Koucký, který bude se svými kolegy z kanceláře metropolitního rozvoje v průběhu následujících let zapracovávat veškeré připomínky.

V porovnání se současným územním plánem by měl být metropolitní plán jednodušší a čitelnější. Praha bude rozdělena na více než 700 lokalit. Každá lokalita bude následně spadat do jedné ze třinácti typů zastavitelných území a zároveň do jednoho ze čtyř způsobů využití (obytné, rekreační, produkční nebo přírodní).

Brownfieldy

Není tajemstvím, že v Praze je nedostatek volných bytů. Developeři mají pozemky i projekty připraveny, brzdí je však povolovací procesy ze strany města. A důsledkem jsou historicky nejvyšší ceny rezidenčního bydlení. Proto je jedním z hlavních témat zastavitelnost nebo revitalizace tzv. brownfieldů. Brownfield je pozemek (zastavěný či nezastavěný), který je v současné době nevyužíván a dříve sloužil např. pro průmyslové nebo zemědělské aktivity. V metropolitním plánu se v takových případech uvažuje o zrušení územní studie. Tím by se povolovací proces výrazně zrychlil. Zároveň je však možné developerům nařídit, aby společně s byty nebo domy postavili i veřejně prospěšnou stavbu typu městského parku nebo školky.

Nejkontroverznějším návrhem v metropolitním plánu byla prozatím možná přeměna parku u Štefánikova mostu na stavební parcelu. Hlavní město Praha zde plánovalo postavit galerii Zlaté vejce. Koncem minulého roku však tento návrh smetlo ze stolu.

V současných dnech urbanisté metropolitní plán kritizují z důvodu nejasnosti jeho výkladu. Jako problém vidí území o více pozemcích, která jsou označována jako rozvojová. Tyto plochy jsou procentně rozděleny například na plochy občanského vybavení nebo veřejného prostranství. Dále však neurčují, kde co přesně bude možné postavit. V případě podílové vlastnictví tedy odsouhlasením tohoto návrhu začne závod o to, kdo postaví v rozvojové oblasti bytový dům, a na koho zůstane veřejné prostranství.