Ve všech krajských městech Vám ke schválení hypotečního úvěru stačí průměrný krajský měsíční příjem. Výjimkou je Hlavní město Praha. Komerční banky respektují další z doporučení ČNB, které se týká indexu DSTI (debt service to income = poměr dluhové služby a čistého příjmu). Od června roku 2017 by neměly banky schválit klientovi žádost o hypotéku v případě, že jeho celkový měsíční dluh vůči jeho čistým příjmům činí více jak 40 %. Do celkových dluhů se započítává jak měsíční hypoteční splátka, tak veškeré další dluhy – leasingové splátky apod.
V případě rodinného bydlení v Praze (byt o dispozici 3+KK o výměře 75 m2) je tedy nutné mít: A) našetřeno minimálně 1.000.000 CZK (od dubna 2017 banky zpravidla půjčují pouze do výše 80 %, přičemž průměrná cena bytu v Praze se pohybuje na úrovni 75.000 CZK/m2) a B) měsíční čistý příjem minimálně 50.000 CZK (uvažujeme hypoteční úvěr na 20 let s úrokovou mírou 2 % a výší DSTI 40 % – tedy na samé hraně schválení hypotéky komerční bankou). Nesmíme zapomenout ani na povinnost kupujícího odvést 4% daň z nabytí nemovité věcí (v případě novostaveb je kupující od odvodu daně osvobozen).
Počet schválených hypoték klesl
Počet hypotečních úvěrů, vzhledem k výše uvedeným zásahům ČNB, klesl. V červenci letošního roku bylo v Praze schváleno nejméně hypoték za posledních 5 let. Důvodem je ale také nedostatek nemovitostí k bydlení. Na vině je především liknavost úřadů v oblasti povolování staveb. Bytů je tak nedostatek a jejich cena neustále roste. V Praze je v současné době 22 stavebních úřadů a především developeři žádají jejich centralizaci. Jako ideální se nabízí jeden exekutivní a jeden odvolací stavební úřad. Průměrná časová náročnost projektu, od nákupu pozemku po nastěhování prvních klientů, je 10 let. Česká republika má tedy jeden z nejdelších povolovacích procesů v Evropě.